РАЗРЫВ: значение слова

см. отверстие

чего сущ. муж. рода розрив -у
• разрыв отношений -- розрив відносин
от слова: разрыть   глагол соверш. вида что сделать?
• Деепричастная форма: разрыв
розрити
• Дієприслівникова форма: розривши

utržení

roztržení

výbuch

výluka

trhlina

rozlomení

rozestup

mezera

přetrhnutí

přerušení

proluka

roztržka

nesoulad

rozpor

prasknutí

přestoupení

přetrh

přetržení

štěpení

trh

exploze

zlom

водяного столба
odtržení vodního sloupce

изображения
trhání obrazu

přerušení obrazu

перфорации
natržení děrování

по коронной зоне
prasknutí v koruně (pneumatiky)

покрышки
prasknutí pláště

посылок
meziimpulsová mez

потока
rozbití proudění

přetržení proudu

провода
přerušení vodiče

размерной линии
přerušení kótovací čáry

связей
porušení soudržnosti

связи
rozštěpení vazby

сердца
srdeční mrtvice

трубки
prasknutí trubky

химической связи
zánik chemické vazby

цветов
roztrhávání barev

цепи
přerušení obvodu

цикла
rozevření kruhu

шланга
prasknutí hadice